Odchovankyně SKOB Ostrava, poté běhající za Teslu Brno, reprezentovala ČR na několika mistrovstvích světa a předtím i na juniorských světových šampionátech. Po tom, co se v roce 2001 stala ve Finsku na mistrovství světa naší nejúspěšnější závodnicí, zmizela ze zorného pole českých orienťáků. Připomněla se až letos na jaře vítězstvím v elitě na 3-denních závodech Prague Easter, poté se opět stala členkou české reprezentace. To je Eva Juřeníková, v současné době žijící ve Švédsku, výborná závodnice nejen v orienťáku, ale současně patřící ke světové špičce i v adventure racing. S Evou jsme si povídali o jejím sportování těsně před tím, než dosáhla dalšího významného úspěchu své kariéry – výrazným způsobem se podílela na vítězství ženská štafety Domnarvets GoIF na letošní Tiomile.

Tomáš Babický – člověk pohybující se dlouho v o-dění. Velký propagátor soutěžení veteránů, člověk se spoustou návrhů, jak soutěže pro ty dříve narozené udělat ještě zajímavějšími, člověk, který počítá Český pohár veteránů. Ale také trenér mládeže, propagátor orientačního běhu. Tomáš o orientačním běhu dost přemýšlí. V hodně dlouhém rozhovoru jsme si povídali o mnohých věcech týkajících se o-veteránů, ale i celkového dění v českém orientačním běhu.

Velikonoční Doksy byly letos plné trénujících orientačních běžců. Mezi nimi byl i jeden z našich nejlepších závodníků posledních let Michal Horáček. Muž, který v loňské sezóně doběhl na Mistrovství Evropy na klasice na 6. místě, trojnásobný mistr ČR na krátké trati. Večer po tréninku a před odchodem do sauny jsme si spolu sedli, abychom si popovídali o jeho přípravě na letošní sezónu, ale i o dalších věcech kolem orientačního běhu.

Klub OOB Vamberk má ve svém středu vítězku Českého poháru veteránů 2004 Janu Smutnou. Bývalou českou reprezentantku, nyní trenérku mládeže a pořadatelku závodů jsem pozval na rozhovor, ve kterém jsme si povídali nejen o veteránských soutěžích, ale i o trénování dětí, pořádání závodů i o dalších věcech. Z rozhovoru se určitě dozvíte o řadu informací o tom, jak se dělá orienťák po celý život.

S Mirkem Chmelařem se velká většina orientačních běžců určitě už setkala. Sice možná ne osobně, ale prostřednictvím jeho programu OB2000. Tento program se používá především na Moravě, ale mají ho rádi i někteří pořadatelé v Čechách. Při použití tohoto programu dostane závodník po vyčtení čipu SPORTidendu lísteček s mezičasy, kde je napsáno jméno tohoto prostějovského orientačního běžce. S Mirkem jsme si povídali o tom, jak se do orientačního běhu postupně dostala moderní technika, ale i o dalších věcech s o-během souvisejících.

Na rozhovor jsem se vypravil za Mirkem Hadačem. Orientačním běžcům v posledních třech letech utkvěl v paměti především díky letním vícedenním závodům Grand prix Silesia (téměř na všech závodech je blízko cíle vidět jeho terénní vůz s velkým nápisem Silesia). Jeho záběr je však velmi široký – předseda Moravskoslezského krajského svazu OB, manažér a trenér SCM, od letoška vydavatel časopisu Orientační běh, šéf největšího opavského o-klubu a v neposlední řadě i hodně úspěšný závodník. Jeho názory na některé věci jsou dost radikální a „nestandardní“ a tak se určitě vyplatí tento rozhovor, byť je dlouhý, přečíst.

Český pohár veteránů měl v roce 2004 přesvědčivého vítěze - Jiřího Ryšavého. Ostravský pětačtyřicátník se věnuje orientačnímu běhu již delší dobu, ale největších úspěchů dosáhl až ve veteránských kategoriích. Povídali jsme si spolu o tom, co pro něj jeho veteránského úspěchy znamenají, ale i o tom, jak se trénuje, jak se připravuje, i o tom, co by mohlo v našem sportu zlepšit. Odpovědi na mé otázky si můžete přečíst v rozhovoru.

Našim nejlepším závodníkem na MS 2004 ve Švédsku byl Michal Jedlička, na klasice skončil na 15. místě. Skvěle zaběhl klasiku i na předchozím šampionátu ve Švýcarsku, kde se vybojoval 9. místo. V roce 2001 se na MS ve finském Tampere podílel na posledním medailovém úspěchu české štafety, s Horáčkem, Novotným a Ropkem vybojovali bronz. Do české špičky patří již 10 let, má 3 tituly mistra ČR na nejprestižnější trati - klasice (1999, 2001, 2004). Jedla mně poskytl rozhovor, v kterém jsme se bavili o jeho ambicích na rok 2005, o jeho tréninku, ale i o dalších věcech kolem OB.

Předseda OK Jiskra Nový Bor a předseda Ještědské oblasti - Tomáš Vácha. V dorostu a juniorech patřil u nás ke špičce, poté se více věnoval pořádání závodů a funkcionaření. Na různých jednáních, schůzích, seminářích, valných hromadách často uklidňují jeho kompromisní rozumné názory vášně v jednací síni. Dovede organizovat, o čemž svědčí především stále rostoucí úroveň tradiční Bohemie. O tom, jak se pořádají závody v oblasti, která je skoro celá pokryta chráněnými oblastmi, o tom, jak se dá s velkou akcí proniknout i na Kokořínsko, ale i o jiných věcech, jsme si povídali na počátku února. Přečtete se určitě zajímavé názory a možná si z rozhovoru odnesete i pár rad pro Vás.

Nepřehlédnutelnou postavou na závodech je třicetiletý pomenší černovlasý mladý muž - David Aleš, s přezdívkou Aljoša (občas se nyní objeví i přezdívka další - Čertík, to pro jeho stálé pobíhaní, diskutování, rozčilování se). Muž trénující úspěšné dorostence, pořadatel mnoha závodů i dalších významých akcí, jeden z českých IOF Advisorů, předseda skupiny rozhodčích, člen soutěžní komise, šéf jednoho ze šumperských oddílů, spíkr mnoha závodů, v minulosti vedl i výběr dorostu ČR. Na počátku února jsem si ho pozval na rozhovor o aktuálních tématech jeho současného působení v OB.

Šéftrenér české reprezentace, úspěšný závodník, držitel bronzové medaile z MS, dobrý mapař, pořadatel závodů, redaktor časopisu Orientační běh, spoluautor návrhu marketingové strategie českého OB a mnoho dalšího - to je jedna z nejvýraznějších osobností současného českého orientačního běhu Radovan Novotný. Sedli jsme si spolu na konci ledna a povídali si o řadě oblastí českého OB. Některé jeho názory byly pro mě trochu překvapivé, ale celkově jeho odpovědi dokazují, že o našem sportu přemýšlí ve všech souvislostech. Posuďte sami.

Dva tituly akademické mistryně světa a navíc stříbro z tohoto šampionátu, dvě zlaté medaile z domácích mistrovství a k tomu dvě druhá místa – to je jen stručný výčet letošních úspěchů pardubické orientační běžkyně Marty Štěrbové. Ne vše ale vyšlo pětadvacetileté závodnici Lokomotivy podle jejích představ. Na mistrovství Evropy v Dánsku chtěla skončit aspoň jednou do desítky, musela se však spokojit jen s dvacátým šestým místem na klasice a osmatřicátým ve sprintu. Šestadvacátá příčka byla Štěrbové asi letos souzena, vybojovala ji i ve sprintu na světovém šampionátu ve Švédsku, i tam ale odjížděla s většími ambicemi...

Šampionát skončil, závodníci, realizační týmy, novináři, bafíci, diváci se rozjeli domů. Je čas na bilance:
20. mistrovství světa v orientačním běhu proběhlo ve Švédsku, v zemi OB zaslíbené. Pořadatelé zvolili dost nešťastný záříjový termín (ovlivnila to srpnová Olympiáda a červencový O-ringen). Ve Švédsku je v této době dost zima a také dost pršelo (klikou bylo, že se jeden den udělalo hezky - na závod na klasice, kdyby tam mělo pršet, tak to pořadatelùm a všem účastníkům na té podmáčené louce vůbec nezávidím). A taky díky tomu, že nebyly prázdniny, přišlo o dost méně diváků než pořadatelé čekali...